Karlovo náměstí svou rozlohou mnohokrát přesahuje velikost celé budovy koncertní haly. Byť toto i pravděpodobné osazení v parku může stavbu poněkud skýt, i "menší" zásah má potenciál fungování náměstí ovlivnit.
středa 27. února 2013
neděle 24. února 2013
#4 plošné rozdělení
Řádové rozdělení ploch dle funkce a uživatele. Nároky vychází z programu (součást zadání) a budou dále upravovány - tento program předpokládá sál shoebox místo vineyard, obsahuje minimum doplňkových fukncí a žádná parkoviště (OTP vyžaduje vzhledem k velikosti a typu instituce v této lokaci cca. 150 míst; pravděpodobně bude smyslupné jich zahrnout víc).
#3 viditelnost
V rámci optimalizace návrhu sálu a jeho akustiky jsem začal parametrizovat křivku viditelnosti jako primární předpoklad dobrých audiovizuálních podmínek.
Algoritmus vychází z normového postupu konstrukce hlediště. Vztažným bodem je dirigent jako ohnisko orchestřiště. Viditelnost samotného orchestru je samozřejmě také důležitá, ale bude možné ji zahrnout až v konkrétnějších fázích. Skript nyní pracuje s 9 řadami diváků, což je nejčastější počet řad v jedné vinici.
Jedinými vstupy je stanoviště dirigenta a počátek hlediště (stanoviště diváka v 1. řadě). Tyto dva body mohou být kdekoli prostoru, správná orientace proběhne automaticky.
První (modrá) varianta je klasická konstrukce, jejímž výsledkem je ideální, parabolický tvar hlediště. Druhá (zelená) varianta je zjednodušena na úsečku ve směru nejstrmějšího úseku paraboly. Přesto mají zadní řady lehce omezené pole viditelnosti (v tomto abstraktním modelu).
Třetí, červená varianta je primárně přizpůsobena poslednímu divákovi a od něj se hlediště spouští dopředu. Vidí tedy všichni, avšak na rozdíl od prvních dvou postupů je poloha hlediště zadána posledním divákem, nikoli prvním. Rozdíl ve tvaru a sklonu křivky je obzvlášť ve větších sklonech minimální.
#2 Muziekgebouw aan 't Ij
Muziekgebouw aan 't Ij je novou koncertní síní v Amsterdamu a spolu s klasickou Concertgebouw je z hlavních sálů pro vážnou hudbu v Holandsku. Budova stojí ve východním Amsterdamu, ze tří stran obklopena řekou Ij. Je tak špičkou nedávno prováděného developmentu břehů a přístavu (také Openbare Bibliotheek, muzeum Nemo). Architektem je dánské studio 3xn, které bylo za návrh z roku 2005 několikrát oceněno.
#1 dojmy, první analýzy
Karlovo náměstí je spíš Karlův park. Rozlehlá plocha v centru vnitřního města působí uvolněně až nekompaktně z několika důvodů - samozřejmě kvůli absolutní velikosti (viz. C. Sitte), ale také kvůli docela hustě vysazeným a vzrostlým stromům (na většině plochy kromě trojúhelníku přiléhajícímu k Novoměstské radnici). Zatímco v příčném směru lze protější frontu domů jakž takž tušit, v severojižním směru je to v podstatě nemožné. Například při vstupu ze Spálené ulice tak člověk vnímá spíš širokou městskou ulici s tramvají než smysluplné náměstí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



